Hlavní menu:
Hlavní menu:

INTERVIEW: Vlasta Kabeláč Čiháček.

Metan trials production připravuje nový video projekt. O čem, že bude? O trialu. Jaký bude název? Trial jako životní styl. Kdo v něm bude hrát? No přece Vlasta.


INTERVIEW S VLASTOU KABELÁČEM ČIHÁČKEM

Pro přípravu trialového dokumentárního videa je velmi důležitý scénář a pro přípravu scénáře jsou důležité informace. Ty jsme dostali z Vlasty alias ČIHIHO a na výsledek se můžeš podívat níže.

1. Co to je cyklotrial?

 UCI Trials, Trial,  Trial pod Českým svazem cyklistiky, nebo u nás Cyklotrial je nejtechničtější adrenalinová disciplína na kolech zaměřená na překonávání překážek bez doteku čímkoliv jiným než plášti kol. Trialových sportů je samozřejmě více, ale kola patří v současnosti s motoTrialem k těm nejprogresivnějším. Trialový sport je součástí rodiny MTB sportů jako 4X, DH, XC a společně s těmito sporty se prezentuje na mistrovství světa MTB.

2. Jak ses dostal k tomuto sportu?

 Nazvěme to rodinným dědictvím. Celá rodina se kolem Trialu motala a já v tomto prostředí vyrostl. Začal jsem jako malý capart kolem 5-6 let, ale tělesné tresty mě zrovna moc nemotivovaly, takže jsem toho nechal. Téměř po 10-ti letech jsem našel kolo na půdě. Vzal jsem ho do ruky a začal skákat. A skáču pořád jako blázen!

3. Podporovala tě rodina v začátcích?

 Můj otec mě nepodpořil, běžně by to tak mělo být, ale v mém případě tomu bylo jinak. Nejvíce mě podpořila maminka, děda a později teta,sestry a teď má láska. Ostatní mě spíš podporovali v tom, abych nejezdil. Člověk si musí jít tvrdohlavě za svým.

4. Jak dlouho provozuješ tento sport?

 Toto je má 17-tá sezóna na kole a Trialu pod ČSC se věnuju cca 10 let s přestávkami.

5. Co se ti líbí, co tě baví na trialu?

 Baví mě absolutní volnost, náročnost a to, že ten sport není o závodění s někým, ale sám se sebou. Je super, že i jezdec, který na závodech negeneruje výsledky, dokáže v některých věcech překonat mistry světa. Posledních pár let, doslova ujíždím na tom učit se nové věci a pilovat je. Ideální je naučit se něco od jezdců, kteří se mnou trénují.

6. Kolik lidí u nás v ČR jezdí trial?

 To se dá hodně těžko odhadnout. Za těch pár let, co jsme s Romanem, Šimonem a dalšími jezdci, včetně tebe, probrali Trial k životu, se to hodně rozrůstá a spousta kluků se i vrací. Přesné číslo asi fakt nedokážu říct, protože někteří jezdci jsou zalezlí a nejezdí na závody ani společné tréningy a potkáš je někde na sólo jízdě v lese. Počet jezdců odhaduji na několik stovek.

7. Máš nebo měl jsi nějaké zdravotní problémy?

 První větší zranění byly rozdrcené zánártní kůstky, pak následovalo asi zatím nejtěžší zranění v podobě křížového vazu. Po dvou operacích v Praze Motole, které totálně odfláknul jeden pan doktor, který údajně operuje olympioniky, jsem se dostal do rukou Víti Dvořáka. Ten mě sešrouboval na jedničku. Ležel jsem celkem přes rok v posteli a další půl rok posiloval.

 Od té doby jsem si naservíroval už jen dvě zlomené kosti v chodidle a na začátku minulého roku naštípnuté zápěstí, což jsem zjistil asi po měsíci, když už to bylo OK. Menší věci na šití včetně zaražené páčky do stehna nepočítámJ

8. Posiluješ? Případně posiluješ speciálně nějaké svalstvo více?

 Před úrazem, kdy jsem si utrhl křížový vaz, jsem prostě jen jezdil. Navíc jsem chodil běhat 3x v týdnu cca 10km a provozoval další doplňkové sporty. Protože jsem chtěl jezdit pořád dál a hodně lidí mě odepsalo, pustil jsem se natruc do posilování. Jednou dostaneš do ruky nějaký režim, tak ho prostě jedeš dál. Rok po operaci jsem posiloval nohy a ruce každý den. Postupně jsem to začal kombinovat s běháním a rotopedem.

Po přechodu do Trialu pod UCI jsem začal ladit i klasickou posilovnu. Měl jsem, ale problém s nárůstem svaloviny, který mě omezoval, takže jsem začal kombinovat speciální cviky na nohy, břicho a záda. Poslední dobou ulítávám na HardCore kruháčích, což je velmi náročné posilování celého těla. Když se do toho opřu, druhý den už můžu tak maximálně na rotopedJ Nyní kombinuji tedy HC kruháč, domácí posilování s vlastní vahou, zápěstí, rotoped, běhání, All Mouintain Trial a klasický Trial.

9. Jak často jezdíš?

 Jezdím denně 1 - 4 hodiny. Většinou na začátku týdne trénuji stabilitu a jezdím 1 - 2 hodiny. Koncem týdne se to prodlužuje a o víkendech dávám klidně i 3 - 4 hodinové pojezdy. Záleží, co si pod ježděním představuješ. Pokud se hodinu jezdí a hodinu kecá, tak to mě moc nebaví. Lepší je jezdit v kuse.

10. Jaké jsou tvé nejlepší dosavadní výsledky? Jakých si vážíš nejvíce?

 Na prvním místě to je určitě pozice v první dvacítce UCI rankingu Trialu kategorie Elite 26“, kde je přes +-100 dalších jezdců. Pak loňské 16-té místo celkově na světovém poháru, vítězství v Evropském poháru UCI 2010,  2x vítěz Českého poháru (2010,2011), dříve vícemistr ČR v Trialu pod ČSC, druhé místo na KOXX Fighters 2011, Říčanském Trialu, Trial cupech a vlastně každé vítězství, kde zajedu za 0 bodů, nebo jsem spokojen s tím jak jedu a to se stalo jen párkrát. Do výsledků počítám i nějaký ten rekord co držím a každé posunutí své hranice je taky úspěch. Dříve byly i nějaké výsledky v trialu pod organizací BIU, včetně beden na MS, ale to je spíš vzpomínka.

11. Co děláš kromě trialu, máš nějakou práci?

 V současnosti mám práce vlastně dvě. Jsem jeden z jednatelů menší společnosti, která se orientuje na poskytování služeb IT, grafiky, tisku a okrajově dovoz zabezpečovacích systémů. Druhou prací, nebo spíš koníčkem, kterým si vydělávám na trialové kolo a ježdění po světových pohárech je organizace akcí, contestů, exhibicí a dalších projektů.

Protože zastávám názor, že dobrý jezdec se nepozná podle výsledků, ale hlavně podle svých dalších aktivit pro komunitu, dávám trochu času i do Trialu pod ČSC, kde s dalšími sebevrahy makáme na rozvoji tohoto sportu. Většinou dělám PR, administrativu a zařizuji věci kolem závodů s Martinem Šimůnkem. Taková ta holka pro všechno.

12. Jak to zvládáš dohromady, práce a každodenní tréninky?

 Špatně když je hodně práce a dobře když je práce méně. Kolo je vlastně můj „vedlejšák“, kolegové to respektují, ale jen pokud si odvedu svojí normální práci samozřejmě. Když přijde větší projekt, je třeba se přizpůsobit. Naštěstí mám tolerantní krásnou a úchvatnou ženu, které má neuvěřitelně posunutý bod trpělivosti a podporuje mě.

13. Máš nějakou speciální stravu? Dáváš si něco speciálního před nebo po tréninku?

 Doma se většinou už stravujeme zdravě, takže nic speciálního neladím. Doby, kdy jsem pil jen Fantu, dával si každý den štangličku uheráku, jsou pryč už pár let. Piju vodu, džus, mléko, jím hodně vlákniny a biopotraviny. Nejraději mám Japonskou kuchyni nebo zdravou verzi české kuchyně. Většinou se ptám ženy, co můžu a co ne. Podle poradců stejně všechno vyjezdím. Na tréningy chodím s vodou, maximálně si dám RedBull. Letos díky HC kruháči zkouším poprvé BCAA na regeneraci svalstva. Na závodech používám iontové nápoje a banán.

  Celkově nedokážu před tréningem moc jíst. Pak to stojí za prd. Jako samozřejmost beru to, že jsem panic co se kouření a drog týká. Jsem abstinent, čímž alkohol neodsuzuju, ale mě prostě nechutná a dokážu se bavit dost i bez ožírání :D. Navíc nesnáším lidi, co neumí chlastat a to opravdu extrémně. Jediná závislost je na občasném hraní her, která byla získána během zranění :D

14. V jakých lokalitách trénuješ nejraději?

 Všude, kde to je těžké, nejde mi to a nechodím tam často. Rád místa střídám a v létě se snažím nejít 2x po sobě na jednu lokalitu. Jinak nejoblíbenější jsou pro mě místa kolem Říčan, sever Čech, Praha. V zimě jezdím do haly Hrádku n. Nisou, nově v Horšovském Týně a krásné to je i v Dolní Čermné.

15. Jak vypadá příprava na světový pohár?

 Především to znamená zajištění letenky, peněz, náhradních dílů, ubytování a dalších nepodstatných věcíJ. 14 dnů předem změním tréning, prakticky jen jezdím na kole, běhám, posiluji a protahuji se. Na tréningu jdu víc do extrémů, stavím si sekce a střídám kameny s umělými překážkami. Moc se toho víc dělat nedá, protože co zanedbáš přes zimu a za rok, to už těžko doženeš a udržíš.

16. Kolik stojí samotné trialové kolo a kolik jeho provoz? Jak často měníš své kolo?

 Záleží hodně na značce. Kolo na Trial co mám teď, stojí v plné palbě v MOC kolem 50.000,-. Díly na sezónu cca dalších 50 tisíc. Dřív to bylo horší, ale od přechodu na Francouzská kola se počet kol a dílů hodně zredukoval :D Předtím jsem dokázal odrovnat dokonce 3 rámy nebo 6 vidlic za rok a klidně 7 pravých klik za měsíc. To už, ale bylo neúnosné a díky značce Atomz a nyní Koxx to řešit nemusím.

 V letošní sezóně plánuji kola dvě, protože jsem měl za poslední dva roky docela honičku mít kolo stoprocentně v pořádku a připravené díly. Naštěstí jsem mohl jet i na 24“ kole. Takže teď budou kola dvě. Jedno tréninkové z loňského roku a nové bych měl mít co by dup. Pak mám ještě „for fun“ malé 20-ti palcové kolo, na kterém si jdu občas zablbnout a odjel jsem na něm pár mistrovství světa.  Jelikož má jít člověk s dobou a já se zamiloval do All Mouintain Trialu, podařilo se mi získat podporu značky TREK. Ta mi poskytla nový stroj, abychom tuhle novou disciplínu dostali i do Česka.

17. Co se ti nejvíce kazí na trialovém kole?

 Prakticky jediné co za rok nyní měním jsou vidlice, pravé kliky, ložiska ve středu, zadní ráfky, rozety a samozřejmě volnoběžky s řetězem, které ale měním preventivně po cca 3 měsících. Vidlice zvládnu tak 3 ročně, ložiska to samé. Ráfek vyměním 1x do roka a pravou kliku také.

Aleš Nenička


Soubory: